2010 0781000000
2009 0362000000
2008 2978000000
2007 1170000000
2006 1181000000
Elektrárna Dětmarovice
2 500 000 000
kWh
Zásobována výhradně uhlím z OKD
920000
| 10 000 | |||||||
| 9 000 | |||||||
| 8 000 | |||||||
| 7 000 | |||||||
| 6 000 | |||||||
| 5 000 | |||||||
| 4 000 | |||||||
| 3 000 | |||||||
| 2 000 | |||||||
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | |
Roky • Zisk po zdanění, v milionech Kč
5 332
3 571
5 457
9 302
1 938
6 323
Copyright © OKD, a.s. | Údaje na této stránce jsou orientační. Vycházejí z průměrných reálných hodnot platných pro rok 2010 a roky předcházející. BB|RB|CF
Přestože se černé uhlí těží hluboko pod zemí, má důlní činnost dopad na okolní krajinu. Naše uhlí slouží lidem, ale dostat ho na povrch je těžká práce, po které je potřeba dobře uklidit. Poctivě se o to snažíme biologickou i technickou rekultivací míst, kde se dříve těžilo.
Krajina na Karvinsku a Ostravsku se díky rekultivačním projektům v posledních letech výrazně mění. Například během roku 2010 jsme zrekultivovali 8 570 000 m2 krajiny. Snažíme se o to, aby se místa, která byla zásadně proměněna lidskou činností, vrátila do svého přirozeného stavu, v němž bude území fungovat jako soběstačný ekosystém s původními živočišnými a rostlinnými druhy.
Na místech, která dříve nebyla příliš krásná, díky tomu vznikají relaxační zóny, jako jsou například dino park, golfové hřiště nebo koupaliště. Do roku 2015 máme v plánu provést dalších 20 významných rekultivačních akcí.
8 570 000 m2 krajiny
Jsme největším zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji a druhým největším soukromým zaměstnavatelem v České republice. V roce 2010 v OKD pracovalo 13 639 vlastních zaměstnanců a firma dávala práci dalším 3 679 pracovníkům dodavatelských organizací.
Práce v dole je náročná a nezvládne ji každý. Proto dokážeme ocenit ty, kteří to dokážou. Průměrná mzda horníků činí více než 32 878 Kč a výrazně převyšuje regionální i celorepublikový průměr. Součástí mezd našich lidí jsou i další výhody, do kterých jsme investovali jen v roce 2010 více než 1,1 miliardy korun. Naši lidé dostávají příspěvky na dovolenou a Vánoce, zvýšenou zdravotní péči, rekondiční pobyty a příspěvky na stravování.
Díky OKD bylo po téměř 20 letech obnoveno hornické učňovské školství v kraji, jehož studenty podporujeme, stejně jako budoucí inženýry pro naše doly na VŠB-TU Ostrava.
13 639 + 3 679
Za posledních pět let jsme Česku odvedli na daních zhruba šest miliard korun. Kupříkladu za rok 2010 dosáhla společnost OKD zisku ve výši 7,104 miliardy korun před zdaněním a 6,323 miliardy korun po zdanění. Celkové výnosy společnosti v roce 2010 dosáhly 44 miliard korun.
Výnosy z prodeje zboží a výrobků se zvýšily díky rostoucím cenám uhlí a koksu v roce 2010 a díky celosvětovému oživení průmyslu po jeho zasažení globální hospodářskou krizí.
6 472 000 000 Kč
Každou vteřinu se díky našemu černému uhlí vyrobí v elektrárně Dětmarovice zhruba 79,2 kWh elektrické energie. Tato elektrárna používá černé uhlí výhradně z Ostravsko-karvinského revíru. Její 4 výrobní bloky zpracují denně neuvěřitelných 6 400 tun uhlí, což odpovídá například 32 obvyklým nákladním železničním vagónům. Díky tomu se denně vyrobí přibližně 6 840 MWh elektrické energie, která je okamžitě distribuována do okolních rozvoden vysokého napětí.
Celkem se v Dětmarovicích za rok vyrobí asi 2,5 TWh elektrické energie. To by stačilo na svícení více než 900 tisícům domácností.
2 500 000 000 kWh ročně
Víme, že ne všichni lidé se mají skvěle, neměli v životě štěstí a osud se s nimi příliš nemazlil. Snažíme se proto pomáhat těm, kteří to potřebují. Nadace OKD každoročně vybírá projekty neziskových organizací a obcí, které si zaslouží podpořit, protože chtějí pomáhat potřebným, zvyšovat kvalitu života konkrétních lidí a přinášet jim radost.
Jen v roce 2011 nadace rozdělila více než 55 milionů korun více než 280 projektům. Obdržela téměř 1300 žádostí o grant.
24369147
Více než 17 tisíc našich lidí v minulém roce společnými silami vytěžilo z podzemí 11,193 milionů tun černého uhlí.
Práce horníků je i nadále náročná, ale díky velkým investicím do nejmodernějších technologií je těžba podstatně jednodušší než před lety. V každém dole se kvůli přírodním podmínkám mírně liší způsob, jak uhlí dobýváme a jak je uhlí v zemi uloženo. Někde těžíme uhelné sloje vysoké až šest metrů, jinde dobýváme uhlí z nízkých půlmetrových slojí stroji ovládanými na dálku joystickem. Skoro jako hra na PlayStation.
Kdyby se všechno uhlí, které vytěžíme, používalo jen na výrobu železa, pak by ho každou vteřinu vzniklo 220 kg. Těžíme totiž průměrnou rychlostí 21 tun uhlí za minutu. Z toho je zhruba devět tun vhodných pro výrobu koksu. Ten je pro produkci železa nezbytný. Vyrobit jednu tunu surového železa vyžaduje při současných postupech hutníků zhruba půl tuny koksu. Železo se využívá na výrobu celé řady produktů, které jsou nedílnou součástí našeho života. Setkáváme se s nimi každý den.
Více informací o tom, co všechno se vyrábí díky uhlí, najdete například zde.
6942672tun
Za rok 2010 dosáhla společnost OKD, a.s., zisku ve výši 7,104 miliardy korun před zdaněním a 6,323 miliardy korun po zdanění (viz také Odvody státu za posledních pět let).
Asi čtvrtinu váhy obvyklé pneumatiky tvoří saze. I když to může znít zvláštně, nejde o saze z komína, ale saze vznikající z dehtu, který je vedlejším produktem při výrobě koksu z černého uhlí. Kdyby se veškeré černé uhlí, které vytěžíme, použilo jen na výrobu pneumatik, vzniklo by zimní obutí na vaše auto zhruba za 16 vteřin.
A jak se saze do pneumatik vyrábějí? Z jedné tuny uhlí vznikne při koksování asi 25 kg dehtu. Polovinu z něj tvoří dehtové oleje. Druhá půlka se použije na výrobu sazí. Dehtové oleje se ale využívají i jinak. Chemický průmysl z nich vyrábí například barviva se širokou možností využití. Často se také používají pro výrobu léků. Možná vás to překvapí, ale také parfémy obsahují přísady na bázi dehtových olejů. Přidávají se tam proto, aby se vůně příliš snadno neodpařovala.
Více informací o tom, co všechno se vyrábí díky uhlí, najdete třeba zde.
13 pneumatik každou minutu
Více než 17 tisíc našich lidí v minulém roce společnými silami vytěžilo z podzemí 11,193 milionů tun černého uhlí.
Práce horníků je i nadále náročná, ale díky velkým investicím do nejmodernějších technologií je těžba podstatně jednodušší než před lety. V každém dole se kvůli přírodním podmínkám mírně liší způsob, jak uhlí dobýváme a jak je uhlí v zemi uloženo. Někde těžíme uhelné sloje vysoké až šest metrů, jinde dobýváme uhlí z nízkých půlmetrových slojí stroji ovládanými na dálku joystickem. Skoro jako hra na PlayStation.
11193000
Na technologiích nešetříme. Snažíme se těžbu neustále zefektivňovat a zároveň zvyšovat bezpečí horníků. V průběhu posledních tří let jsme investovali bezmála 10 miliard korun do nákupu nejmodernějších technologií pro těžbu uhlí. Za další půlmiliardu jsme nakoupili nové ochranné pracovní pomůcky a prostředky pro horníky.
Nejvyšší investice do bezpečnosti lidí při práci v rámci české ekonomiky už nese své ovoce: úrazovost v našich dolech se oproti minulosti výrazně snížila. Doly OKD jsou tak bezpečné, jako nebyly nikdy v historii.
Velkou pozornost věnujeme také budování klimatizací, vysoce účinných odprašovacích systémů a důkladnému proškolování všech zaměstnanců v oblasti bezpečnosti práce. Díky tomu si naši lidé uvědomují, že stovky metrů pod zemí mají odpovědnost nejen za zdraví své, ale i svých kolegů. Právě díky těmto opatřením dostala společnost OKD ocenění za vynikající výsledky v oblasti bezpečnosti práce.
9860000 tis.
I když to není vidět, spousta obyčejných věcí v sobě má kousek uhlí. Díky uhlí máte doma teplo hned dvakrát. Nejenom, že si s ním zatopíte, ale i některé kotle a radiátory jsou vyrobeny z šedé litiny. Jde o slitinu železa s vyšším obsahem uhlíku a dalších prvků. Vyznačuje se vysokou pevností při tlaku a tepelnou vodivostí.
Využívá se často ve stavebnictví a dopravním průmyslu. Jistě si také vzpomenete, jak jste jako malí obdivovali velká litinová kola vlaků. Uhlí nemusí být vidět, ale slouží každý den.
I když to není vidět, spousta obyčejných věcí v sobě má kousek uhlí. Například vaše golfová hůl je z oceli. Ocel získáváme zušlechťováním surového železa za pomoci koksu a redukce oxidu železa. Co to vlastně ten koks je? Jedná se o pevný uhlíkatý zbytek, který se vyrábí z nejkvalitnějšího černého uhlí. Obecně mu můžeme říkat uhlí „koksovatelné“.
Pyrolýza uhlí při vysoké teplotě se nazývá karbonizace. Právě díky ní vzniká kvalitní vysokopecní a slévárenský koks. Má velmi vysokou výhřevnost a díky nízkému obsahu spalin a minimální prašnosti je také jediným palivem povoleným i v centrech měst.
I když to není vidět, spousta obyčejných věcí v sobě má kousek uhlí. Například karbonová vlákna, která získáváme z dehtové smoly, se používají k výrobě tenisových raket, člunů nebo lyží. V mnohých případech si už dnešní sportovní náčiní nedokážeme bez karbonových vláken představit. Uplatní se i v leteckém a automobilovém průmyslu. Zkrátka všude, kde je zapotřebí lehkost, pružnost a pevnost.
Z 1 tuny uhlí získáme přibližně 25 kg dehtu, z něhož se polovina použije na výrobu dehtové smoly.
I když to není vidět, spousta obyčejných věcí v sobě má kousek uhlí. Věděli jste, že se saze používají jako jedna z přísad pro výrobu pneumatik? Pneumatiky jsou díky nim pevnější. Není tedy divu, že více než čtvrtina jejich hmotnosti je tvořena právě sazemi. A jak vlastně vznikají? Pochopitelně se nejedná o saze, které známe, když topíme v komíně. Z 1 tuny uhlí získáme přibližně 25 kg dehtu, z něhož se polovina použije na výrobu sazí.
Staré pneumatiky je možné používat také při výrobě silnic. Směs kameniva s vyšším obsahem gumoasfaltu s přísadou drcené gumy ze starých pneumatik má vysokou trvanlivost, výborně eliminuje reflexní a mrazové trhliny a dobře odolává účinkům vody.
I když to není vidět, spousta obyčejných věcí v sobě má kousek uhlí. Používá se například při výrobě železa. Objev jeho výroby a zpracování je právě díky všestrannému využití při výrobě základních technických prostředků používaných člověkem jedním z hlavních milníků moderní civilizace.
Ať už v podobě automobilu nebo obyčejné dětské hračky se s železem setkáváme každý den. Vyrábí se ve vysokých pecích, kde se redukuje obsah oxidu železa v rudě za pomoci koksu. Kupříkladu pro výrobu jedné tuny surového železa je zapotřebí 0,5 tuny koksu.
I když to není vidět, spousta obyčejných věcí v sobě má kousek uhlí. Produkty z uhlí totiž nalezneme také v kosmetickém průmyslu. Ať už se jedná o plné ženské rty, pevné a lesklé vlasy či pracně pěstěný mužský knír, skoro za vším můžeme hledat kousek této horniny. Od barvy ve rtěnce až po obal vašeho parfému, tam všude je a pomáhá vám být krásnější.
Kupříkladu tinktura z dehtu se přidává do šampónů, které jsou určeny pro léčbu lupů. Zároveň má však antibakteriální, protizánětlivé a antimykotické účinky.
I když to není vidět, spousta obyčejných věcí v sobě má kousek uhlí. Například obyčejná konev na zalévání je vyrobena z plechu. Plech se vyrábí z oceli a používá se také jako polotovar pro výrobu dalších výrobků. Většinou se ještě upravuje pokovením nebo nátěrem.
Všestranné využití plechu dokazuje fakt, že se s ním můžeme setkat od okapů, přes nerezové výrobky až po elektronické součástky. Nemusí být vidět, ale slouží každý den.
Je nám jasné, že těžba uhlí má dopad na krajinu Karvinska a Frýdecko-Místecka. Proto se snažíme všemi prostředky o její návrat do původního – přírodě blízkého – stavu.
O tom, že příroda v našem kraji by nám neměla být lhostejná, nás přesvědčili sami horníci už v 50. letech minulého století. Na vlastní náklady se pokoušeli vrátit zeleň na haldy a odvaly. Od té doby investujeme každý rok nemalé částky do rozsáhlých rekultivačních projektů a jsme rádi, že o výsledcích nemusíme jen mluvit, ale můžeme vám je přímo ukázat.
Na místa poznamenaná těžbou se postupně navrátila zeleň, vzácné rostliny i chránění živočichové, a kraj na Ostravsku a Karvinsku se stal opět turisty vyhledávanou lokalitou.